POUČENÍ NA ÚVOD
Internet je skvělé místo pro šíření porna. Ale nemusí to tak býti nezbytně, proto odložme kapesníčky a pojďme se přiučit něčemu opravdu užitečnému. Ichtyofobie – je chronický strach z ryb a z Donny z Beverly Hills 90210. Pokud trpíte Ichtyofobií, asi vám nebude dělat dobře četba mangy Ryby od Džundži Itóa. Zároveň bych vám nedoporučoval googlit si, co znamená Sacculina. Ale tak pro úplnost věci… Sacculina je rod parazitických kořenohlavců patřících mezi svijonožce, převážně parazitujících na krabech. Je to tak nechutná věc, že by to nejedli ani Číňani.
KINGOVO PINOŽENÍ
Hororové spisovatele můžete rozdělit na dvě základní skupiny. Žvanivé slimejše typu Stephen King a pak takové ty odosobněné syrové autory typu Jack Ketchum. Kdybych měl hned na začátku lípnout Philipu Fracassimu jmenovku… asi bych ho přiřadil k jak soplu vláčně se táhnoucí skupině, navzdory faktu, že Sacculina má pouhých 128 stran.
//Tyhle texty píšu čistě pro radost. Nechceš mi k tomu koupit kafe, ať mi to jde lépe od ruky? https://revolut.me/petrcaslava
OTEC A DVA BRATŘI
Na začátku příběhu sledujeme otce, dva bratry a jednoho vtěrného kamaráda, kteří si vyrazí na ryby. Rodina nemá zrovna ukázkové vztahy, smlsla by si na nich i Esterka v Poště pro tebe. Ale dělají co mohou a na chvíli předstírají empatii. Do toho tam vystupuje i kapitál lodi, ale ten je od začátku jen taková nechutná postavička do počtu. Asi vám dojde, že hrdiny na moři nečeká nic dobrého. Ví to i Philip Fracissi a tak aby natáhl slinu přes sto stran, dočkáme se výletu do historie.
BU BU BU
Sacculina je takový ten ble ble horor, který hraje spíš na nechutné scény, které vám zalezou nebezpečně pod kůži, až přímo cítíte jejich slanou blízkost. Ponurost sálá z prvních vět a Fracissi neváhá popisovat i prkna na mole, jak jsou prohnilá, skřípající, olezlá, slizká a po všech směrech odporná. Což je dobře! Tohle od hororu na takto krátkém rozsahu chcete. Autor se nasnaží budovat pozitivní obraz, aby na něj pak vyzvracel špagety s mořskými plody. Místo toho dostanete blitky hned od začátku a spokojeně se v nich můžete šplouchat.
KVALITY
Nic z toho by nefungovalo, kdyby Fracissi neměl zvládnuté řemeslo a tady musím uznat, že jeho práce s jazykem je bravurní. Dokáži si představit, že pro někoho to bude zbytečně ukecané, ale mě to sedlo na první dobrou a atmosféra mě unášela na moře s chladnou neodvratností.
A JDEME DO FINÁLE
Přiznejme si, že děj není zas tak originální, prostě vezmete dysfunkční rodinu, přidáte dvě další postavy a necháte je pobíhat po maličké lodi a čelit čemusi nechutnému z hlubin. Jak jsem ale popsal výše, celkově to funguje a dobře se to čte. Měl jsem ale obavy, zda autor udrží finále, protože jsem si říkal, jak tohle vlastně může dopadnout?
KINO
Fracassi ovšem vyvrcholil zcela uspokojivě a já ulepen od mořských řas pocítil jsem příjemné zadostiučinění. Myslím, že tady je hodně znát, že Sacculina funguje v podstatě jako filmový scénář, vidíte tam ty kinematografické postupy a díky tomu se to nerozpadá a na malé ploše rybářského člunu je rozehrán příběh, který jde odněkud někam a v závěru nezanechá pachuť jak zkažená ústřice, kterou jste sirkly na večírku, předstíraje, že patříte do vyšší společnosti.
Jo a myslím, že překlad Jakuba Němečka je na velmi vysoké úrovni. Ilustrace na obálce od Terezy Laznové to pak celé posouvá na vyšší úroveň. Knihu vydalo nakladatelství Gnóm v edici Pemmikan.