Rubrika: Knihy

Existuje spousta slavných knih, které jsem nikdy nečetl. Bohužel to tak je a i kdybych teď začal číst jen vavřínové tituly, stejně bych je nepřečetl všechny. Takže si s tím moc nedělám hlavu a jen čas od času si řeknu, že je čas doplnit si mezery. Slavná kniha Jatka od Lee Childa u nás poprvé…

Nedávno jsem četl Šarlatová evangelia od Clivea Barkera a coby fanoušek původního Hellraisera jsem se těšil na makabrózní popisy pekla a cenobitů. Místo toho jsem dostal popisy míst, kde je trochu tepleji, ceny jsou vyšší a za zády vás každý pomluví – prostě takové trochu jiné Chorvatsko. K peklu to mělo věru daleko, a tak…

Již devátá kniha čelního představitele bizarro žánru Cartona Mellicka III na českém trhu. Stále je z čeho vybírat, protože tento licousy ověnčený mistr ujetého slova sesmolil v zamaštěných hotelových pokojích přes sedmdesát titulů a stále aktivně píše. Jeden příběh za druhým, jeden znepokojivější než druhý. Příběhy Cartona Mellicka III jsou fascinující zejména proto, že jsou…

Román Osamělá holubice od Larryho McMurtryho je pravděpodobně nejlepší román, který jsem kdy četl. Pochopitelně je to ošemetné tvrzení, protože v průběhu času se člověku mění vkus a preference, takže v nějaký jiný okamžik bych vám tvrdil, že nejlepší je Pán prstenů, případně Neználek ve Slunečním městě. Ale teď a tady bych řekl: Osamělá holubice….

Po romantických Chlípných chapadlech od Carltona Mellicka III jsem si potřeboval odpočinout u něčeho intenzivně vtíravého a Philip Fracassi si mě získal už svou novelou Sacculina, takže proč nepokračovat dále. Sirotčinec v údolí si stále šetřím a chtěl jsem si jen naladit chuťové pohárky, takže jsem sáhl po povídkové sbírce Pod bledou oblohou, kterou u…

O Vánocích jsem se rozhodl využít klidu a pohody, abych si doplnil poslední román Carltona Mellicka III s názvem Chlípná chapadla. Přijde mi, že k cukroví, vůni jehličí a povalování na gauči s kočkama poslední román tohoto vévody Bizarro subžánru prostě patří. Jen pak začátek roku byl trochu hektický, takže o svém zážitku referuji až…

O Johnu le Carrém jsem už na svém Facebooku psal. Na popud žvanivých slimejšů z podcastu Rudá žeň jsem se do něj pustil, a to hned jeho ikonickým románem Špión, který se vrátil z chladu. No a protože se mi ten líbil dost — jakože dost dost — rozhodl jsem se pokračovat a schválně jsem…

Můj komínek knih k přečtení se chová jako tekuté písky z filmů o Indiana Jonesovi. Položíte na vršek knížku – v tomto případě Jejich moře od Jamese L. Cambiase – a ona se okamžitě začne propadat hlouběji a hlouběji. Proces je ale naštěstí zvratný, takže i po čtyřech letech od vydání a od onoho osudného…

Začněmež omluvou… Z více stran mi bylo doporučeno začíst se do knižní série o detektivu Robertu Hunterovi od spisovatele Chrise Cartera. Pokud jste jedním z těchto dobrých duší, kteří se snažili obohatit můj prostý život. Přijměte prosím omluvu za následující text. Není myšlen jako útok a není výrazem nevděku. Ale nejdřív trochu obšírně. Chris Carter,…

Myšlení plodí kacířství. Kacířství plodí trest. A co plodí chuť číst knihy ze světa Warhammeru 40k? Asi nutkavá touha vykoupat se v testosteronu, uzřít monumentálnost vesmírných lodí/katedrál řítících se vstříc warpu. Užít si ten jedinečný mix temnoty, akce, hřímající pompéznosti a známého univerza, kde není nic než válka. V sérii Horovo kacířství jsem se zasekl…