Již devátá kniha čelního představitele bizarro žánru Cartona Mellicka III na českém trhu. Stále je z čeho vybírat, protože tento licousy ověnčený mistr ujetého slova sesmolil v zamaštěných hotelových pokojích přes sedmdesát titulů a stále aktivně píše. Jeden příběh za druhým, jeden znepokojivější než druhý.
Příběhy Cartona Mellicka III jsou fascinující zejména proto, že jsou často podávány s ledovou chladností a s určitou dávkou odtažitosti. Přitom se v nich dějí ty nejbizarnější věci, na které se ani neodvažujete pomyslet.
Sladký příběh začíná poměrně poklidně. Devítiletá Sally miluje duhy a za jednou se rozhodne vypravit, protože věří, že tam, kde se duha dotýká země, žije pohádková bytost, která jí splní všechna přání. Cesta ji zavede do mlžné části města, které se všichni bojí. Společnost jí dělá její želva a obtloustlý spolužák Timmy Taco, který je do Sally bezhlavě zamilovaný.
Zní vám to jako začátek krásné pohádky? Inu, mohlo by, ale Mellick III není Karel Jaromír Erben. Kdyby Mellick III psal Dlouhého, Širokého a Bystrozrakého. Tak jeden by měl tělo složené z příčných fléten, na které by vítr neustále hrál nepříjemné melodie. Druhý by byl obézní milovník hamburgerů z lidského masa a ten poslední by měl ultravýkonné laserové oči, které se spínají na vrcholu orgasmu – takže když bojuje s mimozemšťany (co jiného by měl člověk s laserovými očima dělat), musí u toho neustále masturbovat. No a nechtějte vědět, o čem by byla pohádka Pták Ohnivák a liška Ryška.
Každopádně… Sladký příběh začíná pohádkově, ale i tak pod povrchem problikávají zneklidňující tóny, které se záhy složí v ohlušující kakofonii. Čím méně budete o příběhu vědět dopředu, tím lépe. Kniha má pouhých 132 stran, a tak ji slupnete za jedno odpoledne. Tak si to nekažte čtením žádných komentářů a nedej bože recenzí (tahle je přípustná).
Oproti předchozím Mellickovým knihám se ve Sladkém příběhu nedočkáme tolik překvapivých zvratů a ostřílení bizarro čtenáři dokážou vývoj příběhu odhadnout. Ale i tak dokáže Mellick překvapit, kam je ochoten až zajít, a hlavně! Jak umí vše dovést až do konce a nenechat příběh vyšumět do ztracena.
Pro mě je hlavně Sladký příběh návratem Mellicka III takového, jakého ho mám rád. Po trochu slabších Chlípných chapadlech a Orgiích v chomoutu je to ten příběh, který prostě funguje od začátku do konce, a pokud chcete někomu Mellicka III doporučit, může to být první smočení v tělních tekutinách, jež z jeho knížek odkapávají.
Pro zkušené je to další infuze od oblíbeného autora a nezbývá než doufat, že nám nakladatelství Carsosa brzo naservíruje další řádný flák. Mimochodem, vůbec poprvé nepřekládá Mellicka III famózní Milan Žáček, ale Eliška Boudová. A musím říci, že velmi zdatně. Na atmosféře to nijak neztrácí; autorův styl je zachován. Prostě profesionální práce.
Takže tady máme jedno velké doporučení a já svištím o stanici dále. Čeká mě Atlas Pekla od Nathana Ballingruda, na který se těším nemálo.