Vetřelci jsou moje oblíbená zviřátka. Ne že bych se s nimi chtěl někdy potkat, ale prostě je mám rád. Původní film je přesně tak starý jako já. Takže dávejte pozor, pokud ho budete označovat za archaický či překonaný. Pro mě je dokonalý v podstatě vším. Ale zejména atmosférou a neskutečnými výjevy cizích světů patří k tomu nejlepšímu, co kdy v kinematografii vzniklo.
Moje láska k Vetřelci jde dokonce tak daleko, že mám rád v podstatě všechny filmy. Ano – líbil se mi i Prometheus a Covenant, byť tam už to byl úkrok spíše ke space opeře a celkové provázání lóru se povedlo asi jako když jste si na základce snažili poprvé sami zavázat tkaničky. A kdo se bál, že Vetřelec uhyne na implantovanou roztomilost po akvizici ze strany Disneyho, ten byl na omylu.
Nakladatelství CREW se nedávno rozhodlo s Vetřelcem začít a vydalo prvních šest sešitů originálního Alien: Bloodlines z roku 2021 od autora Phillipa Kennedyho Johnsona. U nás vychází s podtitulem Pokrevní linie.
Comicsové prostředí Vetřelcům svědčí a jsou tam spokojení jako ještěrka ve vyhřátém terárku. Co mě trochu zarazilo, bylo, že komiks se moc nesnaží budovat tajemnou a záhadnou atmosféru, na které většina filmů stojí. Detailní ilustraci vetřelců v plné kráse s latexovým přelivem dostanete doslova na druhé straně. Postavy běžně používají termíny jako facehugger a chestburster, o kterých jsem měl přesvědčení, že stojí jaksi nad oficiálním lorem a přímo postavy ve filmech je používají pouze popisně. Ale asi jsem se mýlil.
// Tyhle texty píšu čistě pro radost. Nechceš mi k tomu koupit kafe, ať mi to jde líp od ruky? https://revolut.me/petrcaslava
Příběh vás nevystřelí přechodovou komorou, ale zároveň není odfláknutý. Je to taková poctivá řemeslná scénaristika, která ví, jak pracovat s emocemi a postavami. Na poměrně malém prostoru to nabídne i otcovsko-synovský konflikt, morální dilemata, zlé korporace a tak podobně. Je tam dobré provázání panelů, střídání tempa a hlavně příběh je konzistentní a má začátek a konec. Což mě velmi mile překvapilo. Jako fakt.
Kresba Salvadora Larrocy je trochu strnulá, zejména obličeje postav připomínají dílo Madame Tussauds. Ale občas umí překvapit a celkově se mu daří udržet atmosféru bezútěšnosti. Jen bych opravdu uvítal nějaké dramatičtější stínování, aby se vetřelci nepromenádovali v záři světel jako modelky v Dubaji. Nějak mi to k nim nepasuje, byť nerozporuji jejich ladné křivky.
Čeho se trochu bojím, je, že komiks avizuje vstup nové postavy, jakési pololidské bohyně vetřelců. Opět… není to žádný spoiler, protože je už na straně nula. Pro mě to trochu příkrá představa, ale je třeba to vnímat v kontextu komiksů, které mají trochu jiný kánon než je ten filmový. Asi je potřeba vyčkat, až vyjdou zbylé dva díly, a pak soudit. Já si je určitě koupím, protože Vetřelec je prostě láska a Pokrevní linie se četla velmi dobře. Takže jsem zvědavý, kam to bude směřovat a co ještě s rozdanými kartami zvládnou uhrát.
Jo, a kdybyste se do toho sami nechtěli pustit, ale přesto byste uvítali lakonické shrnutí děje, tak tady je: Korporace si hraje s biozbraní. Biozbraň si hraje s korporací. Rodinná terapie nefunguje. Něco musí ven.
PS: Vetřelec na obálce má fakt divnou sekundární vysouvací čelist. Just saying.