Žijeme v době, kdy malé karetní hry vládnou trhu. V roce 2019 se zjevil zprvu nenápadný Scout od japonského vydavatelství Oink Games, který ale po nominaci na Spiel des Jahres v roce 2022 vystřelil do závratných výšin a celosvětově se ho prodalo na statisíce kusů. Pak už to šlo docela rychle a popularitu karetních her dokázaly tituly jako Flip 7 či nejnověji Dnup. Mně to přijde fascinující, protože v jádru jde o karty s čísly. Nic víc a nic míň. Zákonitě si člověk klade otázku, kolik dalších takových her může vůbec vzniknout. Už teď jsem zcela ohromen variabilitou her. Přijde mi to neuvěřitelné, jako kdyby někdo vymyslel 61 her, které se hrají jen s chloupky v nose.
Nicméně v batohu není místa nekonečno a moje kopie Scouta je už značně ošoupaná. Rozhodl jsem se ji tedy nahradit jinou hrou… Odinem.
A tady bych mohl rozehrát odstavec o tom, proč zrovna Odin, když z výše zmiňovaných má na Geeku třeba nejhorší hodnocení a celkově se prodává tak o nulu méně. Jasně, pokud sázíte na to, že se rád pohybuji na okraji společnosti a nahlížím na sebe jako na takového Jacka Reachera, akorát že nemám jeho intelekt, výšku, kondičku ani modré oči. Máte pravdu. Nicméně za tím není jen má touha jít proti proudu, ale je třeba si uvědomit, že pokud vyrazíte do společnosti, šance na výskyt her, jako jsou Scout, Flip 7 či Dnup, v batohu některého zúčastněného není nulová, a tak dává smysl přinést si s sebou něco jiného.
Odin je hra, kde máte několik barev a v každé jsou čísla od jedné do devíti. A to je všechno. Karty jsou v twiggy velikosti a tak i krabička je příjemně subtilní, schopna se vtěstnat do lecjakého otvoru.
Pravidlově má hra twist, což asi čekáte. Takže jdeme na to. Partie začíná vynesením jedné karty; hráči se pak střídají a vždy musí přebít hodnotu karet na stole. Když to ale udělají, musí si vzít jednu kartu ze stolu zpět do ruky. A to je právě to zajímavé. Často se dostanete do situace, kdy sice můžete přebít, ale nechcete to udělat, protože by se vám dostala do ruky karta, se kterou byste si pak horko těžko poradili.
Osobně si myslím, že právě toto je zároveň stinná stránka Odina, pokud totiž rychle nepochytíte, že hra není o přebíjení, ale o strategickém a chytrém pasování ve správný čas a chystání si ruky do závěru hry – může vás to nepříjemně vypéct a chápu, že pak nutkání k nízkému hodnocení může být na snadě. Kór, když vaším úkolem je zbavit se všech karet na ruce. No a pak vás hra vytrestá za to, že to děláte co nejrychleji. Tsss…
Troufnu si říci, že pokud přijmete premisu Odina, začnete si ho užívat. Jeho velkou výhodou nejsou jen jednoduchá pravidla a minimalistické, přesto vkusné komponenty. Na rozdíl od jiných her v žánru funguje velmi dobře od 2 do 6 hráčů. To opravdu cením.
Já jsem samozřejmě cílovka podobných her a kdykoliv si rád zahraji novou štychovku nebo i “jen” chytrou karetku. Pravdou ale je, že si pak labužnicky vybírám tu jednu hru, kterou pak se sebou všude tahám. A teď je to Odin.
Navíc na eshopu hras.cz, kteří fskutečnosti stojí za lokalizací Odina, najdete i vkusné ponožky s motivem hry a tím se uzavírá celý kruh. Kruh, v jehož středu dlí trůn pro Odina.